Státní podnik DIAMO, který zahlazuje následky hornické činnosti mimo jiné po těžbě černého uhlí, jedná o využití metanu pro výrobu vodíku. Diamo v současnosti jedná o demonstračním a zkušebním provozu prvního takového zařízení. Výroba vodíku a pevného uhlíku prostřednictvím štěpení metanu představuje možnou perspektivu vzhledem k očekávané budoucí poptávce po obou komoditách. Novela energetického zákona platná od ledna uvedla vodík mezi plyny, které lze distribuovat plynárenskou soustavou.
Uvažovaná technologie zahrnuje rozklad metanu za vzniku vodíku a pevného uhlíku. Tato metoda, která je považována za slibnou cestu pro splnění budoucích požadavků, vyvolává otázky o provozní a ekonomické životaschopnosti podobného projektu ve velkém měřítku. „Je potřebné si také uvědomit a dát tuto technologii do souvislosti s obrovskou potřebou elektrické energie pro toto štěpení, a s tím související nemalé plochy instalovaných fotovoltaických elektráren, řešení problematiky jejich nestálého výkonu a podobně,“ vysvětluje mluvčí DIAMO Tomáš Indrei.
Podle mluvčího se DIAMO jako státní podnik aktivně věnuje vymezení dobývacího prostoru Trojanovice k potenciální těžební lokalitě pod Beskydy i pro výhradní těžbu uhelného metanu. „Bez stanoveného dobývacího prostoru a dalších nutných legislativních procesů, studií a bez řádného a podrobného prozkoumání ložiska a jeho zásob je prozatím předčasné o těžbě a dalším využití zemního plynu z tohoto ložiska uvažovat, nicméně myšlenka výroby vodíku a čistého uhlíku zde samozřejmě může být do budoucna zvažována.“
Technologii už zkoušejí v Rakousku
V Rakousku přitom nedávno uvedli do provozu první tuzemské zařízení na výrobu vodíku elektrolýzou z metanu. Vzniklo v energetickém údolí RAG v Kriftu u Kremsmünsteru. Díky této klimatické technologii budou metan (zemní plyn) štěpit na vodík a vysoce čistý pevný uhlík pomocí solární energie, a to bez emisí CO2. Tato ekologicky šetrná inovace podle jejích autorů poskytne nejen skladovatelný a klimaticky neutrální vodík, ale také i v současnosti nedostatkovou surovinu „pevný uhlík“ pro zemědělství a různé průmyslové aplikace.
„Podstatou projektu je, že se pomocí plasmy, která je vyrobená elektricky ze zelené elektřiny, rozkládá uhlíkatá sloučenina. Výsledkem rozkladu je vodík a pevný uhlík. Pilotní projekt byl financován částečně ze EU zdrojů,“ zmínil Tadeáš Ochodek, který působí jako ředitel pro spolupráci s průmyslem v Centru energetických a environmentálních technologií při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Je podle něj nutno říci, že takto vyrobený vodík nebude mít statut zeleného vodíku, jelikož se rozkládá fosilní palivo. „V případě, že by bylo použito biopaliva ve formě bioplynu anebo biometanu, bylo by možno vodík považovat za zelený.“
Odpovědi přinese až déle trvající provoz
U technologie rozkladu metanu se jedná o pilotní instalaci, která je většinou neopakovatelná, z důvodu vysoké investiční náročnosti. „Komplexní posouzení přinese až vyhodnocení delšího období provozu. Při hodnocení provozu bude teprve známá celková energetická náročnost výroby vodíku (pro jeho uplatnění je rozhodující cena a místo výroby). Co se týče pevného uhlíku, jeho využití v zemědělství zatím nepovoluje evropská legislativa. Může tak být využit pouze v průmyslu. Jeho uplatnitelnost bude záviset na jeho čistotě a dalších vlastnostech. I na tuto otázku bude známá odpověď po vyhodnocení delšího období provozu,“ doplnil Tadeáš Ochodek. I společnost Diamo předpokládá v prvé řadě komplexní testování možné inovativní technologie. Výsledek jejích snah by mohl ovlivnit nejen budoucnost energetického sektoru, ale i širší diskusi o průsečíku technologií, těžby zdrojů a odpovědnosti za životní prostředí.
Příprava sítě už je v procesu
Země Evropské unie se zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Co se týče distribuce vodíku plynovody, novela energetického zákona EU, která umožňuje distribuci vodíku plynovody, je platná od ledna. Podle tiskového mluvčího společnosti GasNet přípravy už započaly. „Vodík je nyní zasazen do stejného právního rámce jako zemní plyn. Je to důležitý milník, od kterého se odrazí příprava nezbytné navazující legislativy. Bude se dál pracovat na prováděcích předpisech a technických normách právě v oblasti připojování výroben vodíku a kvality plynu – jako je tomu už nyní v případě biometanu,“ vysvětluje Tomáš Pernis.
GasNet v současnosti v Česku spravuje celkem 65 tisíc kilometrů plynové soustavy. „Jako distribuční společnost jsme ale zároveň připraveni připojovat a připojujeme k naší síti výrobny biometanu. GasNet dlouhodobě investuje do modernizace celé své plynárenské sítě. Díky tomu zvládneme už dnes distribuci 20% příměsi vodíku v zemním plynu. V budoucnu se ale chceme dostat až na 100 % a vodíkem tak zemní plyn zcela nahradit. Pro výrobny vodíku už připravujeme připojovací proces. Energetický zákon počítá jak s plynovou směsí, tak s čistým vodíkem,“ dodává Pernis.
Foto zdroj: DIAMO
