Česká republika patří v oblasti geotermální energie zatím mezi nejméně rozvinuté země v Evropě, ačkoliv má srovnatelný potenciál. Změnit k lepšímu by to mohl litoměřický projekt SYNERGYS. Cílem je vybudovat komplexní energetický systém s navzájem provázanými funkčními technologiemi pro dodávku obnovitelného tepla a elektrické energie pro veřejné budovy a tepelnou síť.
Do Litoměřic najela vrtná souprava s cílem vyhloubit první dva vrty. V zadní části bývalých Jiříkových kasáren tak začala realizace mnoho let chystaného geotermálního projektu, jehož charakter se postupem let měnil ruku v ruce s kráčejícími legislativními změnami, možnostmi financování i potřebami společnosti.
Geotermální projekt SYNERGYS si v průběhu následujících pěti let vyžádá více než jednu miliardu korun. V roce 2027 má dojít ke zkušebnímu provozu.
Práce na vyhloubení prvních dvou mělkých vrtů (550 a 200 metrů) začaly s téměř ročním zpožděním. „Řadu měsíců se nám v rámci výběrového řízení nedařilo najít dodavatele prací,“ vysvětlil manažer projektu Antonín Tym. Počet vhodných firem, odborně i technologicky dostatečně vybavených, je omezený. Navíc vrtný sektor je přetížený, což se projevuje i na počtu nabídek. Díky souvisejícím projektům financovaných z evropských fondů však přípravné práce probíhaly již během roku 2022, a nedošlo tak k zásadnímu zpoždění harmonogramu.
„Díky projektu PUSH-IT bylo možné financovat první etapu, která zahrnuje dva průzkumné vrty. Ty poskytnou data pro návrh konstrukce, celkového počtu a hloubku hlavních vrtů, které již budou sloužit pro ukládání a jímání tepla,“ upřesňuje manažer Tym.
Zapojí se týmy z Německa, Nizozemí a Belgie
Do těchto výzkumných prací se zapojí další týmy z Německa, Nizozemí a Belgie, kde jsou situovaná další centra zaměřená na geotermální výzkum. „To významně zvýší kvalitu celkového designu a bude uplatněna celá řada inovací, jak ve vrtání, tak ve vystrojení a konstrukci vrtů,“ připomíná důležitou roli mezinárodní spolupráce profesor Tomáš Fischer, ředitel centra RINGEN. Dojde tak k úspoře financí a vyšší účinnosti úložišť a nebudou se opakovat postupy, které se v jiných lokalitách neosvědčily.
Díky měřením v nově realizovaných vrtech budou získány informace o vydatnosti spodní vody a směru proudění, což je klíčové pro hloubku vrtů a jejich celkovou účinnost. „Spodní voda totiž může úložiště ochlazovat. Je proto nutné použít pro daný horizont speciální izolaci. Na druhou stranu, pokud se část vrtů použije ke chlazení např. v budovách, je proudění vody přínosem,“ doplňuje Tomáš Fischer.
Hlubší vrt bude jádrový. To znamená, že vědci získají detailní geologická a geotermická data v celém jeho profilu (odhaduje se cca 500 m jádra). Jejich detailní zkoumání přinese zjištění důležitá mimo jiné pro určení celkové tepelné kapacity úložiště.
Poznatky zde získané mají přinést dynamický rozvoj v této oblasti. „Získané informace do projektu zapojené vědecké instituce mezi sebou sdílí a vyhodnocují, což bude do budoucna velkým přínosem nejen pro Litoměřice, ale pro celou Českou republiku s přesahem do dalších zemí, kde se geotermální energie již využívá ve větším rozsahu,“ vyzdvihl význam bádání Tomáš Fischer.
Finančně i technicky nejnáročnější částí projektu i nadále zůstává realizace dvojice hlubinných vrtů (3-4 km), jež by mohly dodávat vodu teplou až 100 stupňů Celsia. Společně s mělkými úložišti tepla, které využijí naopak přebytečné teplo v letním období, budou fungovat jako dva hlavní zdroje energie. Ty využije společnost Energie Holding (EH), jež vlastní sítě a v tuto chvíli pokrývá cca 70 procent tepelné potřeby města.
Zdroj: město Litoměřice
Foto zdroj: Radim Tuček
