Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci.

Současný cíl z roku 2018 stanovoval podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Nová směrnice hovoří o zvýšení tohoto cíle na 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. "Jde o velký úspěch v rámci balíčku Fit for 55, který pomůže dosáhnout klimatického cíle EU, kterým je snížit emise Evropské unie do roku 2030 o nejméně 55 procent," uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová, jejíž země nyní EU předsedá. "Je to krok vpřed, který přispěje k dosažení klimatického cíle EU spravedlivým, cenově efektivním a konkurenceschopným způsobem," dodala.

Směrnice tak byla nyní formálně přijata, nyní bude zveřejněna v Úředním věstníku EU a o 20 dní později vstoupí v platnost. Členské státy budou mít od té doby 18 měsíců na to, aby ji převedly do svých národních právních předpisů.

Pokud jde o oblast dopravy, unijní země si podle směrnice budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.

Tuzemští energetičtí analytici už v minulých dnech označili cíl ve výši 42,5 procenta, který platí pro celou EU, jako velmi ambiciózní a možná až nereálný. Česko podle nich bude muset vlastní cíle výrazně navýšit, přičemž kromě energetiky bude nutný další rozvoj obnovitelných zdrojů i v dopravě a v průmyslu. V současnosti připravovaný Klimaticko-energetický plán počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 na 30 procent. Návrh plánu zatím nereflektuje novou dohodu.

Při projednávání směrnice vedly státy zásadní diskusi o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně. Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později tento podíl stoupne na 60 procent.

Zdroj: ČTK