Do sedmi let by v Moravskoslezském kraji mělo jezdit bezmála 300 autobusů na vodík, to je polovina ze všech v současnosti provozovaných. Náklady spojené s jejich pořízením mají dosáhnout jedné miliardy korun. Na jednotlivých trasách by se vodíkové autobusy měly objevovat postupně.
První vodíkové autobusy by se měly objevit na Havířovsku, Českotěšínsku a Třinecku. Právě tam totiž bude kraj jako první řešit končící smlouvy s dopravci. „V těchto oblastech plánujeme nasazení až dvaceti sedmi vodíkových autobusů,“ konstatoval náměstek hejtmana Jakub Unucka. „Jako první by měly jezdit v prosinci roku 2026 na Havířovsku.“ Na trase mezi Havířovem a Ostravou byl v prosinci loňského roku poprvé v kraji testován vodíkový autobus na pravidelné lince. Test se ale příliš nezdařil. Malý testovací autobus kvůli velkému zájmu cestujících nestačil a dopravce musel nasadit větší vůz. „S možnou přípravou čekáme, až kraj zveřejní konkrétní požadavky,“ komentovala situaci Pavla Struhalová, jednatelka společnosti Transdev Morava, která na Havířovsku autobusové linky provozuje.
Vodíkových autobusů ve světě přibývá, prosazují se ale jen se střídavými úspěchy. Jejich hlavním problémem je vedle zatím nedostatečné infrastruktury cena vodíku. Ta je nyní oproti běžným palivům zhruba třikrát vyšší. „V našich plánech počítáme s cenou okolo třinácti eur za kilogram,“ konstatoval v rámci jednání krajského zastupitelstva náměstek hejtmana Radek Podstawka. Další zvýhodnění vodíkových autobusů si krajští radní slibují od jejich bezemisnosti. Jediným odpadem při spalování vodíku je totiž vodní pára.
A Evropská unie podle Jakuba Unucky do budoucna počítá s emisními povolenkami i pro silniční dopravu. Provoz běžných autobusů se spalovacími motory se tak prodraží. Emisní povolenky pro silniční dopravu chce Unie zavést od roku 2027. Za jejich nákup budou zodpovědní distributoři paliv, kteří jejich cenu, jež by neměla překročit 45 eur za tunu, zcela jistě přenesou na spotřebitele – do cen paliv. „Podpora vodíkové mobility dává jedinečné východisko, jak snížit emise skleníkových plynů, ať už se to týká autobusové, nebo železniční dopravy,“ doplnil náměstek Unucka.
S vodíkovými vlaky počítá kraj hlavně na úseku v Jeseníkách. „Tam není elektrifikace tratí časově dostupná (podle plánu Správy železnic by k ní mělo dojít po roce 2050 – pozn. red.). Vlaky na vodík bychom chtěli mít nejpozději od roku 2031,“ přiblížil zájem kraje v tomto směru Jakub Unucka. „V současnosti jsou jednání se všemi dotčenými institucemi i vlastníkem drážní infrastruktury zaměřená na realizaci a ‚vodifikaci‘ kolejové dráhy Krnov–Olomouc.“
Pro vodíkové autobusy a vlaky je však potřebná hlavně infrastruktura od výroby vodíku přes jeho distribuci až po plničky. Ta je zatím v kraji jediná, v Dolních Vítkovicích. Další chystají zaměstnanci ostravského dopravního podniku na Hranečníku, přípravy ale provázejí problémy. A právě tímto směrem má zamířit část dotací. „Musí jít o komplexní a kompaktní celek, od výroby přes distribuci až po koncovou spotřebu, přičemž žádná z těchto fází nesmí být vynechána,“ přiblížila část podmínek nutných pro získání „vodíkových“ dotací mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
Zdroj: MF Dnes
Foto zdroj: Moravskoslezský kraj, Ceatano
