Spojení mezi zdravím našich střev a celkovou fyzickou i psychickou pohodou dnes už není jen teorií. Je podložené desítkami vědeckých studií. Ukazuje se, že klíčovým hráčem v tomto propojení může být i molekulární vodík – plyn, který si naše tělo dokáže vytvořit samo. Upozorňují na to i autoři nové rozsáhlé přehledové studie, která právě vyšla v odborném časopise MedComm.
Ve střevech každého z nás žijí miliardy bakterií – náš mikrobiom. Pokud ho správně vyživujeme, odmění se nám nejen lepším trávením, ale také silnější imunitou a lepší náladou. Méně známým, ale stále častěji zmiňovaným benefitem je i produkce vodíku. Jak upozorňuje nový přehledový článek publikovaný letos na jaře v časopise MedComm, některé druhy střevních bakterií při fermentaci vlákniny a určitých sacharidů (např. trehalózy nebo maltodextrinu) přirozeně vytvářejí molekulární vodík – látku, která v těle působí jako silný antioxidant a protizánětlivý regulátor. Podle vědců právě tento „vnitřní“ vodík může chránit střevní sliznici, snižovat oxidační stres a pozitivně ovlivňovat i činnost mozku.
Alzheimer a vodík: první klinické výsledky
Není to jen imunita, kterou vodík ze střev ovlivňuje. Nejnovější výzkumy naznačují, že molekulární vodík by mohl hrát roli i v prevenci nebo zpomalení neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. V pilotní studii, na kterou se přehledový článek odvolává, inhalovalo osm pacientů s Alzheimerem po dobu šesti měsíců tříprocentní vodík – dvakrát denně. Výsledky ukázaly zlepšení kognitivních funkcí: skóre ADAS‑cog se snížilo o průměrných 4,1 bodu, zatímco u neléčené kontrolní skupiny došlo ke zhoršení. Navíc se pomocí magnetické rezonance prokázalo zlepšení integrity mozkových vláken v oblasti hippocampu – tedy paměťového centra mozku. Efekt přetrval i půl roku po ukončení inhalací, a léčba neměla žádné vedlejší účinky.
Zájem vědců i lékařů roste
Vědecký zájem o molekulární vodík roste. Od roku 2007, kdy japonský výzkumník Shigeo Ohta popsal jeho selektivní antioxidační účinek, bylo publikováno více než 2 000 studií, včetně 81 klinických a 64 zaměřených na pacienty. Každoročně přibývá 6–10 nových klinických studií. Vědci testují vodík při léčbě diabetu, srdečních chorob, astmatu i v oblasti regenerace po sportovním výkonu. Různé formy podání – od inhalace přes pití vodíkové vody až po moderní nanonosiče – umožňují cílit na různé orgány a typy onemocnění. Zvláštní pozornost se věnuje bezpečnosti: například při inhalaci se používá koncentrace do 4 %, která je považována za naprosto bezpečnou.
Česká vodíková stopa
Také v České republice se molekulární vodík pomalu zabydluje v medicíně. Ostravská společnost H2 Global Group vyvíjí vlastní generátory na inhalaci, balenou vodíkovou vodu i doplňky stravy, které podporují přirozenou tvorbu vodíku ve střevech. Firma se zaměřuje zejména na oblast neuroprotekce a prevenci civilizačních onemocnění. Vědecké poznatky tak nacházejí své uplatnění i v běžné praxi – a možná i ve sklenici vody nebo kapsli, kterou máme doma.