Vodík je nejlehčí a nejjednodušší prvek ve vesmíru, který existuje v několika formách, z nichž nejčastější jsou atomární a molekulární vodík. Ačkoliv se jedná o stejný chemický prvek, mezi těmito dvěma formami je zásadní rozdíl v jejich struktuře a účincích na lidské zdraví.
Rozdíl mezi molekulárním a atomárním vodíkem
Atomární vodík je jednotlivý atom vodíku (H), který je velmi reaktivní a má tendenci rychle se spojovat s jinými atomy nebo molekulami, aby dosáhl stabilnějšího stavu. Vzhledem ke své nestabilitě a vysoké reaktivitě je atomární vodík v přírodě velmi vzácný.
Molekulární vodík (H2) na druhé straně představuje stabilní formu, kde dva atomy vodíku sdílí elektron a tvoří dvojatomovou molekulu. Tato forma je mnohem stabilnější a vyskytuje se běžně, například v plynném stavu, který známe jako vodíkový plyn.
Proč vodík ve vodě není molekulární vodík a nemá stejné účinky
Když mluvíme o vodíku ve vodě (H2O), jedná se o chemickou vazbu mezi dvěma atomy vodíku a jedním atomem kyslíku. Tato vazba je pevná a vodík ve formě H2O se nechová stejně jako volný molekulární vodík (H2). Molekulární vodík v této podobě není reaktivní a nemá schopnost snadno pronikat buněčnými membránami nebo působit jako antioxidant, což je klíčový faktor jeho zdravotních přínosů.
Molekulární vodík (H2), když je rozpuštěn ve vodě, existuje jako volná molekula, která může rychle pronikat do buněk a tkání, kde působí jako selektivní antioxidant, což znamená, že dokáže neutralizovat škodlivé volné radikály, aniž by zasahoval do prospěšných oxidačních procesů v těle.
Účinky molekulárního vodíku na zdraví
Objev zdravotních přínosů molekulárního vodíku je relativně nový, ale velmi slibný. Japonský biochemik prof. Shigeo Ohta byl jedním z prvních vědců, kteří začali zkoumat zdravotní přínosy molekulárního vodíku. Jeho průkopnická studie, publikovaná v prestižním časopise Nature Medicine v roce 2007, ukázala, že molekulární vodík může fungovat jako selektivní antioxidant, což vedlo k zvýšenému zájmu vědecké komunity o toto téma.
Prof. Shigeo Ohta, který dnes působí jako viceprezident pro vědu a výzkum v české firmě H2 Global Group, významně přispěl k tomu, že molekulární vodík je nyní považován za potenciálně revoluční látku v oblasti prevence a léčby různých onemocnění.
Významné studie a klinické výzkumy
Od prvotní studie prof. Ohty byla publikována řada vědeckých studií, které potvrzují přínosy molekulárního vodíku. Některé z těchto studií zahrnují:
- Oxidační stres a zánět: Molekulární vodík byl prokázán jako účinný při snižování oxidačního stresu a zánětů, což je klíčové pro prevenci chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a neurodegenerativní poruchy.
- Neuroprotekce: Studie ukazují, že molekulární vodík může chránit mozek před poškozením způsobeným ischemickým záchvatem nebo neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba.
- Regenerace tkání a hojení: Molekulární vodík podporuje hojení ran a regeneraci tkání, což může být přínosné při léčbě zranění a pooperačních komplikací.
- Zlepšení sportovního výkonu: Některé studie naznačují, že molekulární vodík může zlepšit sportovní výkon a urychlit regeneraci svalů po náročném tréninku.
Molekulární vodík (H2) představuje slibný nástroj pro zlepšení zdraví a prevenci mnoha onemocnění. Díky výzkumu, který započal prof. Shigeo Ohta a který stále pokračuje, se molekulární vodík stal předmětem intenzivního vědeckého zájmu. Výsledky dosavadních studií jsou velmi povzbudivé a naznačují, že by molekulární vodík mohl hrát významnou roli v moderní medicíně a podpoře zdravého životního stylu.
Úvodní foto zdroj: Shutterstock