Výzkumníci ve Francii objevili obrovské podzemní zásoby přírodního vodíku označovaného jako bílý. Podle odhadů může ložisko v Lotrinské pánvi na severovýchodě Francie ukrývat až 250 milionů tun tohoto plynu. To by stačilo k pokrytí celosvětové poptávky na dva roky.
Samotný objev byl vlastně náhoda. Začátkem letošního roku hledal profesor Jacques Pironon v Lotrinské pánvi metan. Ten se ve směsi s jinými uhlovodíky používá v průmyslu jako plynné palivo. Pak ale spolu s kolegy přišli na nečekaný objev. Asi 3000 metrů pod zemí našli rozsáhlé ložisko vodíku, uvádí server BBC.
„Tomu říkáme náhoda,“ zmínil profesor Pironon, ředitel výzkumu ve francouzském Národním centru pro vědecký výzkum (CNRS) na Lotrinské univerzitě.
Vodík je přitom dnes považován za jednu z nejprogresivnějších energetických surovin. Při použití jako palivo nebo v průmyslových procesech neprodukuje CO2. Jenže většinou se vyrábí ne zcela ekologickým způsobem.
Výzkumný projekt v Lotrinsku měl původně skončit už letos, ale vzhledem k zájmu ze strany centrální vlády a kraje bude pokračovat i v roce 2024.
„Myslíme si, že metan vzniká v uhelných slojích, zatímco vodík ve velké hloubce. Potřebujeme vysokou teplotu, a ta se zvyšuje s hloubkou. Za vhodnou teplotu považujeme 150 až 200 stupňů. Tento rozsah bychom mohli najít mezi pěti a šesti tisíci metry," řekl magazínu PV Jacques Pironon.
Podle prvních výsledků vzorky uhelné vrstvy v 600 metrech vykazují 1 procento vodíku, ve 1250 hloubkových metrech už 17 procent. Vědci očekávají, že se podíl v hloubce 3000 metrů dále zdvojnásobí, protože „podíl bílého vodíku v podzemí by měl lineárně stoupat“.
Podle odhadů představuje objev ve Francii největší přirozeně se vyskytující ložisko tohoto plynu, jaké kdy bylo nalezeno. Přírodní ložiska by mohla být důležitým zdrojem nejčistší formy vodíku, který se označuje jako zlatý nebo bílý.
Francie ale není zdaleka jedinou zemí, kde se podzemní ložiska vodíku nacházejí. Jeden malý vrt už funguje v Bourakébougou na západě Mali a předpokládá se, že velká ložiska jsou také v USA, Austrálii, Rusku a řadě evropských zemí. Ne všechna ale budou snadno využitelná. Jak pro BBC uvedl Geoffrey Ellis, výzkumný geolog USGS (United States Geological Survey), který modeloval množství geologického vodíku, „jedná se o globální model a naprostá většina bude nedostupná – jsou příliš hluboko nebo příliš daleko na moři nebo v příliš malých akumulacích, než aby bylo ekonomicky výhodné se k nim dostat.“
Podle odhadů USGS by přitom množství dostupného podzemního vodíku mohlo představovat okolo 100 tisíc megatun, což by mohly být zásoby na stovky let.
foto - zdroj: X/ pv magazine
