Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii za zhruba sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Návratnost očekává do deseti let.

„Očekáváme 50 procent dotace, tedy 3,5 miliardy korun. Půjde o peníze z výzvy Heat evropského Modernizačního fondu, kde by mělo být 200 miliard korun,” řekl Pašek. Žádost na Státním fondu životního prostředí má firma podanou skoro rok. Byla už vyhodnocena a zaslána Evropské investiční bance do Bruselu, která vydá konečné rozhodnutí. Zhruba 1,5 miliardy je podnik připraven hradit ze svého, spoří na to od roku 2020, a na dvě až 2,5 miliardy korun bude potřebovat peníze od bank nebo akcionářů.

Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

„Máme hotové dva ze tří pilířů dekarbonizace - využívání komunálního odpadu a spalování biomasy, což nám zajišťuje téměř 40 procent potřeby energie v Plzni,” uvedl Pašek. Spalovna odpadu je v plném provozu a zaplacená, letos firma dokončila druhý kotel pro spalování biomasy. „Hlavním pilířem je teď záměna uhlí zemním plynem,” uvedl ředitel. Podnik nahradí uhelné kotle plynovými turbínami se spalinovým kotlem na kogenerační výrobu tepla a elektřiny. Musí umět spalovat i směs s vodíkem, který má potenciál do budoucna.

Kvůli časové i finanční náročnosti rozdělila teplárna projekt na dvě etapy - první paroplynový cyklus postaví v teplárně v Doubravce a druhý na zdroji Energetika v areálu plzeňské Škodovky. „Teď připravujeme výběr EPC dodavatele na první etapu. Dotace by mohla být schválená v prvním čtvrtletí příštího roku. Po dokončení první etapy začneme hned v Energetice, kde to budou vyšší výdaje, protože půjde o stavbu na zelené louce,” uvedl ředitel. Na dodávku plynových turbín už vypsala firma samostatné výběrové řízení, které pak vítězný dodavatel nainstaluje do systému.

Po dekarbonizaci bude výkon teplárny přibližně stejný jako dnes. Návratnost by měla být do deseti let, řekl Pašek. Investice zahrnuje ještě menší záložní plynové kotle, které by dodávaly teplo při výpadku paroplynových zdrojů.

Opoziční zastupitelé z TOP 09 Petr Suchý a Michal Vozobule se pozastavili nad tím, že loni byla dekarbonizace vyčíslena na čtyři miliardy korun, a varovali, že se to může promítnout do ceny tepla. „Díky analýzám, zjišťování poměrů na trhu a dostupným zařízením se technologické složení na obou zdrojích mění. A do toho přichází inflace, indexy materiálů a další. My si ta čísla nevymýšlíme, každý měsíc máme kontrolní dny, kde upřesňujeme rozpočty,” řekl Pašek. Podle něj také nelze v průběhu veřejné zakázky na turbíny zveřejňovat ceny. „Výběrová řízení teprve probíhají, takže se čísla upřesní," uvedl zastupitel Petr Fišer (ANO), šéf představenstva teplárny.

Zdroj: ČTK

Foto zdroj: Plzeňská teplárenská