Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo plán vývoje české energetiky do konce roku 2050 s názvem Státní energetická koncepce (SEK). Důraz bude kladen zejména na posilování bezpečnosti dodávek, dekarbonizaci, udržitelnost, energetickou účinnost nebo mezinárodní spolupráci. Dokument ještě musí projednat vláda a konečná podoba koncepce by měla být známa na konci roku 2023.

Válka na Ukrajině, aktuální trendy nebo závazky Česka vůči Evropské unii. To jsou jen některé důvody nutných úprav ve Státní energetické koncepci, protože poslední změny dokumentu totiž byly provedeny v roce 2015. Jak na tiskové konferenci řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák, počítá se také s větším využitím vodíku, malých modulárních reaktorů nebo rozšířením sítě větrných elektráren a rychlejší instalací fotovoltaik.

„Jak v dekarbonizaci, tak v zajištění energetické bezpečnosti budou hrát zásadní roli energetické úspory a posílení energetické účinnosti. To zároveň umožňuje snižovat výdaje na energie. Je to přitom oblast, ve které dlouhodobě zaostáváme, na výrobu jednotky hrubého domácího produktu spotřebujeme dvakrát více energie, než je evropský průměr, to není dlouhodobě udržitelné," uvedl v tiskové zprávě ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Největší změna by podle náměstka ministra měla být v oblasti jaderné energetiky, která by se měla stát základem české energetiky. „Státní energetická koncepce počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí 48 až 56 procent. V roce 2021 to bylo pouze 36 procent," řekl Třešňák. Jedním z cílů MPO je podle něj také rozvoj komunitní energetiky.

V případě obnovitelných zdrojů energie bude MPO usilovat o urychlení procesu jejich připojování nebo posílení kapacity distribuční soustavy. „Evropskému cíli v Česku odpovídá zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů energie ze 17 na 34 procent v roce 2030. Pro nezávislost na Rusku, místní ekonomický růst, životní prostředí i klima potřebujeme řešit hlavně čtyři zásadní oblasti, jako je nejméně 1000 megawattů nových větrníků, fotovoltaiky na každou dostupnou střechu a šlápnout na plyn se soustavami tepelných čerpadel a bioplynem," řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Michal Macenaur z poradenské firmy EGÚ Brno ČTK k tématu dodal, že bude náročné vytvořit nová pravidla tak, aby reflektovala závazky vůči EU a stát je dokázal ufinancovat. „Oficiálně je stále volba energetického mixu na rozhodnutí jednotlivých států. Téměř vše se ale tváří, jako by už bylo pro Českou republiku předurčeno. Ať jde o tempo snižování emisí CO2, podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě, možnosti realizace nových plynových či jaderných zdrojů, nebo tempo dosahování úspor.“

 

Zdroj: ČTK