Nejjednodušší a nejlehčí chemický prvek objevil v roce 1776 Angličan Henry Cavendish. Po dlouhá léta však vodíku nevěnovaly věda a výzkum větší pozornost. Především proto, že průmysl využíval levná fosilní paliva. A také proto, že nikoho tehdy „ani ve snu“ nenapadlo, co všechno je vodík schopen dokázat.
To se nyní zcela obrátilo – vodík zásadní měrou mění lidský přístup k energetice, dopravě, medicíně, kosmetice, průmyslu… Vodík se využívá kupříkladu při výrobě farmaceutických a chemických výrobků, v elektronickém průmyslu, při hydrogenaci olejů a tuků… Vodík se používá i coby chladivo alternátorů v elektrárnách.
Vodík jakožto zdroj energie je budoucností dopravy a energetiky. Jeho uplatnění je široké. Například: Vodík je schopen pohánět letadla (šéf Airbusu Guillaume Faury letos v únoru řekl, že vidí budoucnost civilního letectví jedině ve vodíku, doslova: „To je skutečně finální řešení.“), je také schopen pohánět vesmírné lodě, vlaky či automobily (z nejznámějších vodíkových automobilů jmenujme sériovou Toyotu Mirai nebo zkušební auta Mazdu RX-8 Hydrogen nebo BMW Hydrogen 7).
Vodík se též stává stále populárnější energetickou alternativou tam, kde jsou zdroje fosilních paliv hůře dostupné – kupříkladu na ostrově Shapinsay na severu Skotska. Tento ostrov si vybudoval vlastní elektrolytickou stanici na produkci vodíku, která zásobuje teplem mimo jiné místní školu, pohání několik aut a brzy bude pohánět i některé trajekty.
Vodík však také mění celou oblast péče o lidské zdraví a krásu člověka. A to díky japonskému objevu blahodárných účinků molekulárního vodíku – ten jako nejúčinnější antioxidant dokáže mimořádně rychle pronikat do lidských buněk, a to dokonce do mozkové tkáně. Molekulární vodík se proto ukazuje jako zásadní činitel pro zlepšení lidského zdraví, dlouhověkost a fyzickou krásu člověka.
Foto: Dreamstime / Kevin Garret - space / Matthieu Van Den Berk - Apollo landing
