Evropská unie může podporovat země Latinské Ameriky v rozvoji průmyslu obnovitelného vodíku – ale musí tak činit spravedlivým a ekonomicky udržitelným způsobem. Prostor institucionální spolupráce mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky ve vývoji vodíku prokázal v posledních dvou letech dobré zdraví, zájem a dynamiku, a to včetně multilaterálních organizací, agentur pro spolupráci a soukromého sektoru.
Od zveřejnění vodíkové strategie EU v červenci 2020 se vodík objevuje na předních místech evropských diskusí o dekarbonizaci, rozvoji infrastruktury, průmyslové politice a energetické bezpečnosti. EU si klade za cíl stát se světovým lídrem v regulaci vodíku a vývoji technologií a také jako výrobce a dovozce vodíku. S ruskou invazí na Ukrajinu a zveřejněním aktualizačních cílů REPowerEU v oblasti obnovitelného vodíku byl jeho vývoj identifikován jako ústřední bod zákona o čistém nulovém průmyslu. Vnější rozměr této strategie – dovoz, technologické umístění a investice – vytvořil celou evropskou vodíkovou diplomacii zaměřenou na rozvoj trojí funkce: postupující globální dekarbonizaci, zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti evropského průmyslu a posílení energetické bezpečnosti kontinentu v době krize.
Na druhé straně vývoj vodíku v Latinské Americe byl pomalejší a víc heterogenní. Země v regionu se nadále zaměřují na počáteční zavádění solární a větrné energie a také na cenově dostupný přístup k energii ve složité ekonomické situaci. Zveřejněním své ambiciózní národní strategie v roce 2020 se Chile dostalo do čela rozvoje tohoto energetického vektoru, následované Jižním kuželem a Kolumbií. Stejně jako na druhé straně Atlantiku byla vytvořená očekávání obrovská a v posledních dvou letech se těšila velké politické a obchodní pozornosti. Odvětví obnovitelného vodíku dosud nebylo schopné konsolidovat velké projekty kvůli nedostatku místních odběratelů.
Jak v Evropě, tak v Latinské Americe je obnovitelný vodík ve velmi rané fázi rozvoje, ačkoli existují pozitivní synergie mezi potenciálem a potřebami obou regionů. EU může podporovat země LAK v jejich rozvoji odvětví obnovitelného vodíku jako investora pro jeho výrobu a místní spotřebu, při navrhování veřejných politik, regulace a konečně jako potenciální spotřebitel produktů odvozených z obnovitelného vodíku. Existuje však potřeba formulovat příběh o obnovitelném vodíku, který se vyhýbá opakování vztahů závislosti a podporuje skutečný hospodářský a sociální rozvoj v Latinské Americe. Za tímto účelem by EU měla v zemích Latinské Ameriky a Karibiku upřednostnit průmyslový rozvoj spojený s vodíkem, jako jsou hnojiva, ocel, rafinerie a petrochemie, namísto podpory vývozu s cílem pokrýt deficit energie z obnovitelných zdrojů v některých členských státech EU.
Nové nástroje pro vodíkovou spolupráci mezi EU a LAK
Prostor institucionální spolupráce mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky ve vývoji vodíku prokázal v posledních dvou letech dobré zdraví, zájem a dynamiku, a to včetně multilaterálních organizací, agentur pro spolupráci a soukromého sektoru. EU rozvinula svou činnost v regionu především prostřednictvím dvou zcela nových kanálů: Global Gateway a LAC-Global Green Bonds Initiative. I když je potenciál těchto nástrojů obrovský, je třeba je zdokonalit a zlepšit, aby splnily své ambiciózní cíle.
S cílem poskytnout strategickou vizi pro evropské investice a koordinovat je s úsilím o spolupráci a rozvoj představila Evropská komise na červencovém summitu EU-Celac investiční agendu Global Gateway pro Latinskou Ameriku a Karibik. Tato agenda je považována za prostředek pro rozvoj investic v hodnotě 45 miliard EUR do roku 2027, včetně konektivity (5G sítě), energetické transformace (obnovitelné zdroje, elektromobilita, vodík a suroviny) a spolupráce v oblasti životního prostředí (prevence odlesňování a udržitelné zemědělství). Očekává se proto, že globální brána bude ústředním nástrojem koordinujícím spolupráci EU-LAC v oblasti vodíku.
Od svého oficiálního zahájení v roce 2021 je však vývoj Global Gateway neuspokojivý a vyžaduje nový přístup, který zlepší mechanismy jejího řízení, prokáže její dopad na rozvoj přijímajících zemí, sníží deficit odpovědnosti místních zúčastněných stran a podstatně zlepší její komunikaci a důvěryhodnost. Je nezbytné vyhnout se prezentaci narativů, které by mohly být vnímány jako neokoloniální, aby bylo dosaženo kooperativního přístupu, který prokáže výhody propojení latinskoamerických a evropských iniciativ. Global Gateway se musí vyvarovat financování projektů výroby vodíku řízených exportem LAC, které mohou bránit přístupu, nasazení nebo vést ke kanibalizaci dekarbonizované energie – včetně energetických sítí – pro místní použití.
Iniciativa Global Green Bonds v Latinské Americe a Karibiku je dalším základním nástrojem pro mobilizaci kapitálu k financování počínající vodíkové ekonomiky v regionu a usnadnění příchodu evropských investic. Štědré programy dotací a pomoci zavedené Spojenými státy se zákonem o snižování inflace (IRA)nebo evropské fondy nové generace EU, stejně jako všeobecný nárůst úrokových sazeb, nutí Latinskou Ameriku poskytnout příznivý finanční rámec pro přilákání investic do energetické transformace. Vydání těchto dluhopisů s úrokovou sazbou podmíněnou efektivním snížením emisí nebo jiných socioekonomických parametrů by regionu mohlo umožnit minimalizovat mezeru ve financování klimatu na globálním Jihu. Hlavním příspěvkem EU k rozvoji tohoto inovativního kapitálového trhu je poskytnout zkušenosti s definováním srovnatelných parametrů a účinných monitorovacích mechanismů, které investorům zajistí transparentnost. Kromě toho může Brusel uzavřít aliance s mnohostrannými organizacemi, jako je Meziamerická rozvojová banka, s cílem zajistit větší institucionální kapacitu pro rozvoj kapitálového trhu zaměřeného na energetickou transformaci v regionu, včetně příležitostí pro rozvoj obnovitelného vodíku a celého jeho hodnotového řetězce.
Foto zdroj: Hinicio.com, Reuters/Jon Nazca
